Magie
Slovo magie mě vždycky děsilo.
Pokud jsem provozovala jakoukoliv činnost pro svůj růst či pro nějakou tu pomoc druhým lidem, vždy jsem se pečlivě vyhýbala všemu, co by jako jako magie vypadalo či bylo i jen slovně svázáno.
Za magii jsem považovala jakési čarování, a to jsem měla v sobě spojeno s jakousi nedobrovolností, zneužitím něčeho, s něčím "černým", s hrozbou, s nebezpečím. Kdoví, zda nějaké zážitky a zkušenosti z minulosti.
A pak jsem našla význam slova magie - je to ovládání přírodních sil. I používání elektrického proudu, rozdělání ohně, regulace vodních toků.... to je také svým způsobem magie. Je to cílené ovládání těchto sil vlastní vůlí.
Existují dvě cesty k duchovnímu růstu - mystická a magická. Ta mystická je naprosto přirozená, daná životem a zkušenostmi, trvá hodně hodně dlouho. Mnoho lidí ji preferuje, protože je naprosto bezpečná.
Naproti tomu cesta magická je cestou aktivní. Tady slovo "magická" znamená aktivitu a ovlivnění vlastního života vlastní vůlí, rozhodně ale ne neužitám nebo využitím skrytých sil.
Je to velmi zodpovědné a je dobré si uvědomit, že jakmile využijeme magii a vůli, jsme za to plně odpovědni - pouze my sami! Neplatí zde, že neznalost zákona neomlouvá.
Vše, co vyšleme k druhému, se nám zesíleno vrátí.
Lidé si rozdělují magii v tom běžném slova smyslu na bílou a černou.
Podle mne je to ono ovládání skrytých sil a liší se pouze tím, že černá nerespektuje vůli druhých, navíc JE používána často s cílem prosadit si vlastní vůli prospěch na úkor druhého - vymoci si úspěch, peníze, lásku......
Magie může být opravdu velmi velmi nebezpečná (o spiritististické tabulce v pododdelění), a to proto, že:
1) většinou neumíme nepoužít k vykonání nějakého "úkonu" vlastních sil, ale žádáme o jeho vykonání astrál (a za to se platí, to není "zadarmo")
2) často nevědomky, postupně a nepozorovaně sklouzneme jednoduše ke zneužití "magické" síly proti někomu nebo něčemu
Na netu, v knihách nebo i časopisech lze najít mnoho návodů na různé magické rituály. Některé jsou prastaré, někdy velmi jednoduché, někdy vypadají legračně, neškodně, dětsky, ale ony ve většině případů opravdu fungují. Někdo se bude možná smát, ale k smíchu to není - vypadají legračně, jsou snadno dostupné...a fungují.
Všechno, co uděláme od svých 12ti let, kdy za sebe začínáme být plně odpovědni, jsme udělali jakoby s rozvahou duchovní dospělosti a za to zodpovídáme.
Známe "srandovní" vyvolávání duchů na studentských výletech, kdy se tak děti baví.....legračně se straší, ale pozor, všechno to mohou být magické úkony.
Pozor na to, všechna tahle jakoby neškodná zábava se může lehce nepříjemně zvrtnout, a možná každý z nás známe nějaké strašidelné historky tohoto typu.
někdy se ducha podaří vyvolat - a co potom?
Před pár lety běžel v TV pořad Peříčko, občas v něm vystupovala dvojice mágů, a učila lidi magické rituály lásky.
Láska jako taková ale nepotřebuje rituály. Stejně tak přece absolutně nemá smysl poutat někoho k sobě jen vlastním chtěním, svou vůlí a magickými úkony. Takové soužití dvou lidí stejně není hodnotné. To přece známe i z pohádek, ale ony to jen pohádky nebyly....čarodějné býlí, pár vlasů nebo kapek krve toho, o koho usilujeme, magický rituál a "láska" je tu....ale stejně ne, není to láska, to je jen iluze lásky. Přece to není hodnotné, vlastnit někoho, kdo má jen vůli a mozek zatemněný magickým úkonem. Připadá vám to legrační? Není.... Ony ty pohádky občas ukazují velké pravdy.
Tak můžeme získat něčí "lásku". Píšu "lásku", protože láska to není, v okamžiku, kdy magické poblouznění přestane působit, dotyčný (většinou muž, protože takto intrikovaly a občas kupodivu stále intrikují ženy) prohlédne a "láska" končí. Někdy to netrvá dlouho, nikdy navždy a vždycky, vždycky ten, kdo použije magický úkon takovéhoto charakteru, za něj tvrdě a nepříjemně zaplatí.
To samé s penězi, s majetkem, to samé s mocí (vzpomeňme si na Hitlera a jeho tisíciletou říši)...s čímkoliv, co bychom chtěli použít proti někomu.
Ano, "černá" magie funguje, funguje někdy velmi rychle a spolehlivě, magie tohoto charakteru dokáže hodně věcí zbořit a ublížit druhému, ale vždycky, opravdu vždycky se nakonec obrátí proti tomu, kdo ji vyslal.
Dobro a pravda vždycky nakonec zvítězí, i když občas to trvá velmi dlouho a nemusí to být zřetelné.
Píšu to hlavně pro ty, kdo si myslí, že bezpracně a celkem jednoduše mohou přijít k lásce, majetku, moci....mohou, ale nikdy ne nadlouho.
......................................
Naproti tomu magie "bílá", tedy ta, kterou produkujeme sami vlastními schopnostmi a která pomáhá, a nikdy neubližuje.....ta je velmi hodnotná a ceněná. Naučit se ovládat vlastní síly i k přeměně důležitých dějů vlastních a tím nenásilně i svého okolí, zasáhnout pozitivně do dějů okolo, do svého růstu a toho, co s ním souvisí, to je naprosto něco jiného.
Ale i tady platí, že každé zneužití je trestné....a že každý přehmat je sledován a vrací se zpět vysilateli jako bumerang.
Lidé, kteří vnitřně rostou a jejich vnitřní síla sílí, jsou pod drobnohledem a vždycky mají jen takovou sílu, kterou umí vědomě kontrolovat....postoupí dál o krůčky jen ve chvíli, kdy jsou prověřeni okolnostmi, že své síly nezneužijí za žádných okolností. Pokud by ublížili, o tyto své získané schopnosti by přišli....a to si samozřejmě každý hlídá...a nejen to....tito lidé jsou se svou vnitřní morálkou tak na výši, že zneužití je pro ně nepřípustné i bez případných sankcí.
I když i tihle lidé mohou sklouznout.
Může se to stát, že se ve své své "moci" ztratí, že jsou uchváceni sami sebou a ztratí pokoru k Vyšším silám...člověk je tvor chybující a nedokonalý, musíme se mít na pozoru před vlastním Egem.
....................................
Například A.Hitler je velmi známým příkladem, kam vede zneužití magie, nadřazenosti, rozhodování o osudech druhých lidí, pýcha, duchovní pýcha a nadřazenost. Kam vede to, že se člověk cítí jako vyvolený, jako nadčlověk, jako ten, kdo může rozhodovat o životě druhých lidí. Hitler využil magických schopností a dovedností, rituállů z celého světa, to je dnes dobře známo.
Nějaký čas to fungovalo, nakonec přišlo zhroucení toho, co se snažil vybudovat. Kolik životů nevinných lidí to stálo, na to asi nikdo nikdy nezapomene.
.....................................
S magií tedy není hra, a i když najdete v časopise nebo v nějaké knížce krotce vypadající magické rituálky, radila bych vám - nezkoušejte je...a pokud ano, dobře, velmi dobře si rozmyslete, proč a za jakým účelem je použijete. A zda tím nějakým způsobem neublížíte někomu jinému nebo neobejdete jeho vůli.
Jediným rituálem, který vřele doporučuji, je Rituál odpuštění zde na stránkách.... :o) - toho není nikdy dost!
A KDY JINDY MŮŽEME JÍT PROTI VŮLI DRUHÉHO?
TY EXTRÉMNĚJŠÍ PŘÍPADY JSOU OZNAČOVÁNY JAKO "PÁCHÁNÍ DOBRA"....NAŠE VŮLE JE POMOCT DRUHÝM (problémem je to, že oni jaksi - nechtějí)
Uvědomuji si, že jsem často vůli druhého nerespektovala (ovšem ne ve snaze ublížit nebo získat profit), a proto jsem dostala přes prsty.
Stalo se mi to několikrát a trvalo mi kupodivu docela dlouho, než jsem si to uvědomila, co dělám špatně a že takhle opravdu ne!.
Chápala jsem samozřejmě a respektovala, že nesmím nikomu ublížit, že nesmím to, co znám a vím, proti nikomu použít - a tohle bych samozřejmě vědomě neudělala.
Zato ale pomoct někomu, i když to ten dotyčný nechce, lehce ho někam "dostrkat", to už jsem za zneužití nepovažovala. A tak jsem "strkala". Poučení pro mne nastalo celkem záhy a bylo dost nepříjemné.
Ale pochopila jsem, že takhle fakt ne.....a že byť je úmysl sebelepší, přece jen je důležité, abych naprosto beze zbytku respektovala vůli druhých lidí.
Někdy je to ale tak těžké :o(.
Ono to zní velmi jednoduše a pochopitelně, a jistě si řeknete - "to by se nám nikdy nemohlo stát".....jenže......
Když třeba těžce onemocní člověk, na kterém vám velmi záleží a vy víte, že existuje cesta, jak mu pomoci....ale on nechce.....a vy víte, že jsou jen dvě cesty z té životní křižovatky....jedna k uzdravení a jedna ke smrti.....respektovat jeho vůli zemřít je těžké. Dnes už vím, že respektovat je jediné možné. Tohle je drastický případ. A jistě i vy znáte z okolí podobné, byť ne tak vážné.
Byla jsem jakýmsi hlavním činitelem u dvou podobných případů rakoviny. Obě velmi vážné, agresívní, dvě poměrně mladé ženy. Jedna se uzdravila a jedna zemřela. Jedné jsem směla pomoci, protože mi to dovolila, druhé ne, znemožnila každý můj pokus o pomoc pro ni...zašla jsem až za hranici - velmi velmi daleko za hranici její vůle, ale nakonec jsem ji musela respektovat. Je to už pár let zpět, ale ten příběh byl natolik emotivní, že si ho pamatuji se všemi detaily a je stále živý.
Někdy je moc těžké akceptovat cizí vůli, zvlášt pokud se jedná o naše milované. Ale nedá se nic dělat. Lidé jsou jediní tvorové s vůlí, a je nutné je respektovat. I ti nahoře respektují lidskou vůli. Dokonce i "čertíci" v pohádkách - vzpomínáte si? I ti musejí mít souhlas k "pomoci" a podpis vlastní krví :o).
Pokud by lidé neměli vlastní vůli, anebo by ji Bůh nerespektoval, bylo by na světě fajn, Ráj na Zemi, protože by se neodehrávaly boje mezi vůlemi jednotlivývh lidí....nebyla by polarita dobro x zlo....a takové ty "ztracené" dušičky jdoucí proti proudu a proti vývoji by Bůh opět přitáhl k sobě. Nikdy by nedošlo ani k Luciferské vzpouře, vše by bylo fajn, jen dobré, jen pozitivní. Ale už by to nebyla ta lidská a Boží hra, už by to nebylo zajímavé, už by to nebyl vývoj.
Když malinko odbočím - určitě vás kolikrát napadlo, jak je možné, že Bůh dovolí války, dovolí nespravedlnost, týrání dětí, hladomory.....ale je to právě proto, že je to svobodnou vůlí všech lidí - všech, jak se budou chovat k sobě a k druhým....a musíme vzít opět na vědomí, že každý člověk je na jiném stupni vývoje....a vnímá tedy svět jinak, koná jinak. A také nezapomínejme, že každý člověk se učí na vlastních chybách, tedy každá akce má svou reakci dříve či později.....(to je karma)
.............................................
Tedy i Bůh sám respektuje to, co lidem dal - jejich svobodnou vůli.
A já ji respektovat nechtěla....byť v zájmu druhých. Vlastně jsem si ani neuvědomila, že ji nerespektuji.
Naštěstí, jak už jsem psala, moje úmysly byly čisté, chtěla jsem druhým pomoct jen pro ně samotné, (a jak stále píšu, ve výsledku jde vždy o úmysl), a tak jsem sice nepříjemně narazila, ale důsledky nebyly pro mne fatální, jen velmi nepříjemné. Takové, abych pochopila, že tak fakt ne....a kdybych pochopila brzo, byly by bývaly nepříjemné jen malinko..... :o)
PRO ZAJÍMAVOST:
Například léčitelé nelékaři musí mít souhlas pacienta k tomu, aby s ním mohli pracovat.
Lékaři následují Hippokratův slib - tedy pro ně platí pomáhat dle vlastního úsudku a lékařské etiky, je to ejjich povolání.... "Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné."
Hippokratův slib (přísaha):
Upraveno 4.12.2014