MODLITBA
Mnoho lidí se postupem času dostává do stádia, kdy je nic z toho, co jim přináší jejich život, nedokáže naprosto plně uspokojit.
Mnoho lidí dokonce má vše hmotné, na co jen mohou pomyslet a co si mohou koupit - ale stále cítí, že jim cosi důležitého chybí.
Často i bohatí, slavní či velmi oblíbení lidé cítí, že nejsou úplní, celiství, že nejsou dost milováni, že nejsou dost v bezpečí, že nemají kde spočinout a že nic, nač mohou sáhnout, jim nedokáže přinést plnohodnotné uspokojení..
Cití se osamělí i mezi mnoha lidmi a mají strach - za ztrát, ze stárnutí, z osamění, z nicoty, z bezcílnosti.
Lidé najednou začínají cítit, že nic hmotného, co zde je, jim nemůže přinést to úplné uspokojení. Jejich vnitřní nespokojenost se je snaží vést dál....
A tak se mnozí lidé navenek i zdánlivě spokojení, zabezpečení a bezstarostní často snaží si zajistitt si dobrou rodinu, práci, někteří pak i lásku, obdiv, slávu, výjimečnost. Když jim ani to nepřinese uspokojení, které očekávali, mnozí přejdou k frustraci, dostanou se do fáze vyhoření, jiní propadnou drogám, alkoholu, či inklinují k depresím či k sebevraždě.
Někteří z těchto nespokojených hledajících časem pochopí, k čemu je ta vnitřní nespokojenost vede a po svém se nějakým způsobem začínají obracet "tam nahoru", k Bohu, touží po spojení s Ním, po Jeho požehnání a vedení. Někteří touží slyšet jeho hlas stejně jako slyší dítě ztracené v lese hlas svého otce, který jej volá domů.
"NENÍ ŽÁDNÁ SITUACE, KTEROU BY BŮH NEMOHL ZMĚNIT
A NENÍ HŘÍCH, KTERÝ BY NEMOHL ODPUSTIT, POKUD SE MU OTEVŘEME."
Papež František
Publikováno 29.11.2014