Indigové děti

Tento název jsem poprvé slyšela v 90. letech, pak začaly vycházet mnohé knihy o zvláštních "nových" dětech, které se v té době rodily a chovaly se "divně". Jinak, než byli dospělí dosud zvyklí.

Názory a pozorování těchto dětí se v různých knihách  liší, ale ne zas tak podstatně.

Tyto děti se začínají rodit cca od roku 1984 - tehdy jsou to ještě výjimky, ale jak jde čas, je jich stále víc a víc. Je to pochopitelné, když uvážíme, do jaké doby se rodí a proč.

A proč se nazývají indigové? Protože ti lidé, co vidí auru a barvy kolem lidí, si všimli, že začíná přibývat lidí s aurou s atypickým zabarvením - temného indiga.

....................

Známe je a máme je i doma....a občas nás trochu (někdy trochu dost) rozhodí. Občas nerozumíme my jim, občas ony nám.

Už když se narodily, nevypadaly zas tak jako miminko, všimli jste si?
Ten jejich pohled, ten kukuč! Ty oči! Dívaly se ne do prázdna, ale na nás, prohlížely si nás a někdy se už v porodnici na nás vědoucně usmály. V těch očích TO bylo a je vidět.

Mmmmmm, není to s nimi jednoduché, málokteré takové dítě je přesně tabulkové a chová se tak, jak byli lékaři, sestřičky či prarodiče zvyklí.

Ale jsou naše...máme je doma, a přece jen jim rozumíme asi nejlíp, protože je máme rádi.

Působí dospěle odmalička, ty dospělácké řeči, kterými baví okolí, to jejich vnitřní přesvědčení o důležitých věcech,  ta neúcta k prázdným autoritám.....k bezvýznamným a zbytečným činnostem....ke zlému kolem, k nelásce....ke drilu a neschopnosti.

Jaké jsou to děti - jaké jsou duše uvnitř nich?

Takové, které většinou neprošly minulým podobným obdobím, které probíhá nyní, tedy "propadlíci" minulého cyklu (Kosmického roku). Některé z nich tu na Zemi nebyly inkarnovány mnoho set nebo tisíc let, až teď znovu přichází jejich doba. Doteďka tu mnohé z nich totiž být nemusely, protože...protože jsme si řekli, že první půlka Kosmického roku (prvních 12 920 let cyklu) je převážně orientovaná na budování hmoty - na budování rozumu, techniky, dosahování osobních hmotných úspěchů, na vydělávání peněz, prostě lidé se orientují na to hmotné ve svém životě. To tyto děti ale mají už ve většině případů zvládnuto, nemusely se tedy tímto znovu "obtěžovat" jako my - jejich rodiče. Nemusely se obtěžovat až dosud. Nyní - kdy se blíží přechod z jedné půlky Kosmického roku do druhé půle - zaměřené hlavně na duchovní růst - začala doba, kdy jsou opět "ve hře". I proto je takový "babyboom", protože co nejvíce hodně vnitřně vyspělých dušiček se snaží dostat na svět - a růst. Protože růst se může jen v těle na Zemi - ve fyzickém životě. Jen tady se mohou dušičky duchovně učit, posouvat a moudřet.

Druhá půlka Kosmického roku tedy je  -  z našeho hlediska současné doby teprve bude..... mezní stav, přesná hranice vstupu do tohoto období nastává právě 21.12.2012 - zaměřená na duchovní růst. Proto tyto děti jsou zde právě teď. Potřebují tuto dobu změn využít. Nějaké minulé dluhy (restíky)  vyrovnat, ještě se honem něco důležitého naučit anebo dokončit. Některé další, ty, které nepotřebují pro svůj růst tuto dobu, přijdou až tu bude "líp" - duchovněji lépe....ale většina z nich potřebuje projít právě tímto přerodem, přechodem z jedné půlky cyklu do druhé. Prostě potřebují anebo potřebovali se narodit právě v této době.

Potřebují to prožít, být u toho, je to součástí jejich vývoje, jejich růstu. Potřebují také pomoci druhým lidem, třeba rodičům, prarodičům, těm, co mají rády....Těm, co ještě nevědí, kudy a kam jít, kudy se vydat a nevědí, co doopravdy je v životě člověka důležité.

Bohužel - bohužel pro ně - většina rodičů zdaleka nedosahuje duchovního vývoje těchto dětí, jak už jsem se zmínila.

Pro tyto děti tedy nastává problém - vydaly se sem dokončit hmotný vývoj, dodělat svoje úkoly, a zdálky to vypadalo velice lehce.....

Jenže - jsou tu a s čím se tu setkávají? S jakou společností? Co jim dospělí v mnoha případech nabízejí? Jen to, co sami znají, umí, vědí. A děti mají problém - najít takové autority, které by jim dali směr a provedli je tou správnou cestou. Dokonce snad bych mohla říct - aby dokázali děti navést na tu jejich cestu, kterou sem tyto děti přišly projít. Protože ani pro tyto indigové děti není jednoduché si "vzpomenout", PROČ tu vlastně jsou. To vědí před narozením...ale potom? Pak je to jen někam táhne, srdíčko se ozývá....vnitřně tuší..ale - rodiče a společnost jim říká něco jiného. I proto jsou tyto děti hodně často i velice plačtivé, neklidné, agresívní, jakoby i zlé....odehrává se v nich  střet informací a toho, co k nim mluví jejich dušička.

Jak víme, rodina a společnost si děti ochočuje, předává jim svá pravidla, své cíle, své poznatky....ale co může předat rodič, prarodič, vychovatel a učitel takovému dítěti? Jen to, co sám má v sobě a zná a umí.

Ale pokud na to pohlédneme z hlediska duší - v leckterém dítěti je duše "moudrá babička" oproti "předškolákovi" v rodiči nebo v učiteli. Nepohlížejmě na to očima fyzických těl, ale z hlediska vnitřku. To je docela průšvih. Co a kdo tyto děti povede? Kudy se mají vydat?
On to cítí -  cítí -  CO je důležité, jaký je jejich úkol, znají uvnitř priority (nevědí to rozumem, ale srdíčkem, vnitřně, nevědomky)..ale - vědomě kolem nich se děje něco jiného, okolí jim říká něco jiného, děje se něco jiného.

Proto, i proto je tolik autistických dětí, dětí s poruchami chování, dětí, které se NAPROSTO vymykají tabulkám....grafům. Protože tyto děti jsou uvnitř prostě jiné a neumějí si poradit s tím svým stávajícím okolím. Některé zdroje dokonce uvádějí, že tito lidé mají i trochu jinou DNA. Přizpůsobenou okolnostem. Že jsou to děti, jejichž prodlouženou rukou je počítač a elektronická technika, že jsou to děti, které se přizpůsobily "odpadkové" stravě...jejich játra fungují jinak. Toto samozřejmě nemohu dokázat - ale pokud se dívám na své děti - vidím, jako stravu preferují, jak se umějí ohánět elektronickými přístroji, jak přirozeně vplouvají do elektronického světa.

.................................................

"Indigové děti" jsou to děti, které uvnitř vědí. Jsou to děti, které bychom my dospělí měli poslouchat. Nemyslím poslouchat z hlediska příkazů a zákazů v obráceném slova smyslu...ale poslouchat to, co říkají, po čem touží, protože uvnitř nich to vědění je takové, co nemáme my..protože nám chybí ty jejich vnitřní zkušenosti a jejich vnitřní moudrost. Tedy možná jsem se vyjádřila nepřesně - ne poslouchat je, ale naslouchat jim.

Pro tyto děti je opravdu velmi těžká doba. Musely se sem inkarnovat, aby prošly tímto obdobím a doplnily si chybějící zkušenosti, ale - setkávají se zde se "spícími" lidmi, kteří - jak absurdní - je mají učit.....mají je ochočit (dle Ruizových 4 dohod - hezké přirovnání) podle svého.

Jenže tyto děti přišly probuzené mezi spící dospělé...a co dál? Jak mají probudit srdíčka svých rodičů, učitelů, vychovatelů, prarodičů? Těmhle lidem se zdají  takové děti drzé, nezvladatelné, divoké, nerozumí jim, podle nich příliš brzy dospívají.....prostě vzniká absolutní nepochopení.

A děti? Píšu stále děti, ale někteří z nich už dětmi nejsou.....už jim může být víc než 26 let.... Tyhle děti nemají vyšší lidské vedení (krom toho hlásku a touhy v sobě), nemají se povětšinou na koho obrátit, pokud potřebují radu nebo pomoc, vidí, že je skoro nikdo dospělý nechápe...a může následovat obrosvká frustrace. Leckdy útěk do zapomnění - i proto tolik kulminuje používání drog, alkoholu.....někteří z nich tu nechtějí  být, nechtějí tu být přítomni, vědomě přítomni, nevědí kudy kam. Nelíbí se jim takový "prázdný život", který většina dospělých vede. Věděly sice, do čeho jdou, ale - realita je pak dost těžká.

A dospělí jim říkají, co je důležité - dobře se učit, umět pěkně opakovat, moc raději nemyslet, držet pusu a krok, najít si takové zaměstnání, kde se člověk moc nenadře, ale dobře vydělá, někteří se i učí podvádět pro vlastní prospěch.....Ano, vlastní prospěch, vlastní píseček, vlastní osoba, vlastní rodina. Ale - tyhle děti to uvnitř sebe mají trochu jinak. Původně. Tady procházejí ale deziluzí....a - mnohé z nich se vnějškově přizpůsobí. Vnitřně jsou ale velmi nespokojeny, protože vědí, že TOHLE, co jim rodiče říkají, není to nejdůležitější v životě. Že v tom chybí srdce.

 ........

Prostě  řečeno - původně - z hlediska nenarozené duše to vypadalo tak slibně, co všechno se dá v tento čas stihnout, ale narodí se - a co teď? Připadají si sami - a vlastně "sami" leckdy jsou.

................................

Tyhle děti se nedají zaškatulkovat do žádných stávajících tabulek. Mohou růst rychle, pomalu, jíst hodně či stravu odmítat,  mohou být vřelé anebo odmítající, dokonce i mohou ubližovat druhým. Mohou být samotáři nebo obklopeni houfem jiných dětí.....ale většina se opravdu nějak vymyká "normálu".

A zaškatulkovává se to stylem právě oněch poruch chování - jejich počet stále vzrůstá (ADH, ADHD, autismus, Aspergerův syndrom...).

........................

Teď jsem se snažila tyto děti popsat. A co s nimi?

Buďme rádi, že takové děti máme ve svém okolí nebo doma a snažme se jim víc porozumět. Na tyhle děti neplatí strohé příkazy a zákazy. I když to vůbec vůbec neznamená, že by výchova měla jít stranou a děti by měly mít jen volnost a měly by samy vědět, co a jak. To ne - by byla anarchie, to nejde.

Ale - poslouchejme je, co oni nám říkají. Nebuďme jen striktní. Chce to mnoho mnoho laskavosti, ale i důslednosti. Vychovávejme je srdcem, ne rozumem. To na tyhle děti neplatí. Pokud do výchovy zapojíme srdce a intuici, děti se uklidní a my získáme mnoho...mnoho dobrého. Naučíme se to, co mají oni uvnitř. Ne slovy, ale tím podvědomým způsobem.

Tyto děti mají uvnitř jiné priority, jenže postupem času ve víru hmoty a hmotnývh lákadel kolem mohou pomalu "zapomínat", mohou se "ochočit"...a to je škoda. Nehledě na to, že ta dušička uvnitř stejně stále volá a vyvolává v nich nespokojenost.

Veďme tyto děti k lásce, k soudržnosti, k pomoci druhým. Ony to v sobě mají.....ale je potřeba jít jim příkladem a podporovat to v nich.

...............................................

Všimli jste si, že se osnovy škol za posledních 2O - 30  let zas až tak nezměnily? I když - osnovy se změnily víc, než způsob vyučování.

Když jsem před 20 lety končila Pedagogickou fakultu, byl obrovský boom alternativní výuky, mladí učitelé byli plni entuziasmu učit "jinak".

Ano, bylo by to fajn, je potřeba učit jinak - jinými způsoby, hlavně ne memorování v době internetu, ale logika, souvislosti, umět si informace najít - to je důležité. Učit vnitřnímu svědomí, "morálce" společnosti, pomoci druhým.....to je to, co by bylo potřeba tyto děti učit nebo je vhodnější říct - rozvíjet to v nich. Pomoct utřídit priority, čestnost aspoň sám k sobě, pravda. Podporování intuice, citu, soucitu....to už je asi moc :o)

Jenže počet dětí ve třídách je stále poměrně vysoký, na tyto děti přespříliš, potřebují individuální přístup, víc svobody, do škol nejdou moderní technologie, děti se učí stále tím "starým" způsobem. A ony - by to potřebovaly jinak. Mluvím tedy stále o části dětí - o těch indigových.

Jsou velmi inteligetní, ale ne standartním způsobem. Mohou dokonce v klasické škole prospívat hůř - přesto, pokud jim dáme trochu volnou ruku v projevu a ve způsobu vyjadřování, zkusíme jiný způsobe výuky, necháme je zabývat se tím, co je pro ně  důležité a tím pádem je to baví - nebudeme se stačit divit, CO nám předvedou. Je to o vnitřní inteligenci, ne o té naučené.

Je ale samozřejmé, že základy vzdělání jsou potřeba pro všechny. Je nutné, aby si všechny děti uvědomily, že je potřeba naučit se soustředit, i když se jim nechce, i když je něco nebaví, naučit se to, že je potřeba plnit smysluplné povinnosti, že je třeba naučit se písmena, slabiky, číst, sčítat  atd.....ale - spoustu memorovacích věcí, to už potřeba není. Není, protože tento způsob výuky, který se dosud používá, vznikl v době, kdy největším informačním hitem byl Ottův naučný slovník (lehce přeháním). Ale ano, pokud chtěl člověk něco vědět, musel ze zeptat někoho staršího či vzít naučný slovník a vyhledat danou informaci - která samozřejmě byla psaná zkráceně tak, aby se do papírového slovníku vešla.

A dnes? Stačí slovo do vyhledávače a zavalí nás spousta informací na dané téma, jen si vybrat. A tyto informce jsou stále aktualizovány.

Pak ztrácí význam se ty úplně nedůležité věci učit zpaměti. Na druhé straně by měl mít člověk všeobecný rozhled..ale to už je na tom, najít správnou míru výuky....a taky je moc důležité si informace setřdit a dát do souvislostí (viz např. legendární "století páry" v Marečku, podejte mi pero. Vědět i o hodině češtiny, že století páry bylo 19. století :o))

Vyplatí se spíš prostě s dětmi strukturovat, analyzovat a současně učit provádět syntézu, umět vědomosti rozebrat, pochopit souvislosti a zase složit zpět...ale - prostě přicházet věcem na kloub. Žádné bezduché opakování názvů. Naučit je hledat potřebné informace a orientovat se v nich.

Učit pokud možno názorně. Třeba např. pro přírodovědu je fajn mít model Sluneční soustavy....a ukázat mechanicky, jak to v našem vesmíru chodí, ale současně by bylo fajn nechat ty děti osahat si model, vyzkoušet a provést třeba i počítačovou animaci. Moje děti si například neumí představit vzdálenosti, velikosti planet, poměr Slunce a naší Země, poměr jednotlivých planet.  Je hezké o tom mluvit, ale tady jen představy nestačí. pak fascinovaně zírají na zábavný mailík o vesmíru, mailík putující po netu. Ze školy to nevědí, přitom je to něco, co by si jistě zapamatovaly, co by je bavilo...a co by bylo součástí oněch souvislostí a všeobecného přehledu.

Bylo by potřeba více elektronických pomůcek ve školách, protože to je to, co tyhle děti zaujme, cítí se pak jak rybky v moři.

To, co je nezaujme, je suché opakování a pouhé mluvení.

Samozřejmě toto nejde provádět ve všech předmětech, jenže i tam se dá udělat spousta věcí "jinak" - skupinová výuka, spolupráce mezi dětmi, pomoc jednoho druhému....jenže je to pro učitele velká práce navíc.

Nejméně se učitelé nadřou , když výuku nechají takovou, jaká byla dosud. Sezení v lavicích (když to přeženu s rukama za zády), klid a ticho při hodině, hlášení se a vyvolávání.

Vím, pokud je použita výuka "alternativní", je ve třídě rázem šum, ruch, neklid.....ale tady už záleží na autoritě každého učitele, jak si to s dětmi udělá a jak je zvládne. Mám kamarádku, skvělou učitelku, která toto zvládá i s 30 dětmi ve třídě. Děti ji milují a hluboce jí důvěřují, i ona je má velmi velmi ráda, jako třídu, ale i každého jednotlivce zvlášť. Učí názorně, pokud to s dostupnými pomůckami jde, a "hraje" si s nimi. Není to obyčejná učitelka, není to ale obyčejný člověk. Je to člověk na správném místě. Takoví by měli učit naše děti....láskyplní, dobří lidé, kteří svou práci vykonávají s radostí a vědí, co děti potřebují.

Je ale velmi vzácné natrefit na takového pedagoga.

..................................

Ale i my můžeme pro děti udělat hodně. Odmalinka.

Aby věděly, že nám na nich moc záleží. Udělat si na ně čas.

Aby věděly, že u nás neleznou potřebné útočiště a lásku. Že stojíme za nimi, i když někdy jim třeba úplně nerozumíme.

Aby věděly, že se jim snažíme porozumět, i když nám to leckdy úplně nejde.

Nepřikazovat a nezakazovat jen striktně a bez vysvětlení, pokud to samozřejmě není úplně nutné. Nediskutujeme samozřejmě třeba v případech, kdy hrozí nějaké nebezpečí nebo zda je opravdu vhodné si mýt ruce nebo čistit zuby. Pokud ale nechceme, aby se dítě chovalo nějakým způsobem a ono nechápe důvod, je vhodné vysvětlit, proč.....

Učit děti nápodobou. Nedělat nic, co nechceme, aby dělaly děti. Nestačí je o tom mluvit.

Dát jim k dospozici počítač (v omezené míře a nejen na hraní her) na vyhledávání různých informací.

Naslouchat dětem, co nám říkají a rozvíjet v nich to, o co mají zájem.

Pomoct jim orientovat se v dostupných informacích, dávat dohromady souvislosti.

........................................

A teď ještě trochu jinak.

Citace z knihy Drunvalo Melchizedeka - Prastaré tajemství květu života.

Nebudu komentovat, ale je to velmi zajímavé. A vlastně to v pár větách shrnuje to, co by vydalo na celou tlustou knihu.

O indigových dětech.

     "A čím se tyto děti liší? V první řadě mají tyto děti jiná játra než my, což znamená, že se DNA změnila. Je to přirozenou odezvou na nové potraviny, které jíme. Tato nová játra jsou upravena k tomu, aby mohla zpracovat všechny věci, všechno "odpadkové jídlo".

     Zní to legračně? Proč? Všichni jsme se postupně stali nezdravými nebo dokonce umíráme, pokud budeme pkračovat v jedení těchto druhů potravin na dlouhodobé bázi. Co se stane se šváby, krmíme-li je jedem? Nejdříve onemocní a umřou, ale pak zmutují, změní svoji DNA a přestanou milovat naše jedy. Musíme změnit jedy, protože se na ně adatují. Myslíte, že u lidské bytosti to bude jinak? Pokračujeme krmením svých dětí otráveným odpadkovým jídlem, takže děti se musejí adaptovat, aby přežily.

     Ale tato změna jater není nic ve srovnání s dalšími korekcemi v lidském charakteru a genetice.V prvé řadě jsou tyto indigové děti skvělé. Mají IQ, které dosahuje v průměru 130, a míním tím průměr, protože mnoho těchto dětí je na cestě k úrovni geniality 160 nebo více. Úroveň 130 není génius, ale statisticky má tuto úroveň jeden člověk na 10 000 lidí. Nyní je to běžné. Inteligence lidské rasy zatím jen naskočila do této nové škály.

     Doktoři a psychologové studující tyto nové děti zjistili, že počítače, jak se zdá, jsou prodlouženým mozkem těchto dětí. Jsou mnohem více schopné fungovat s parametry počítačového softwaru než kdykoliv předtím. Kam až to může vést, můžeme pouze spekulovat.

     Jsem fascinován tím, jak jsou pro tyto nové skvělé děti jejich učitelé a vzdělávácí systém nedokonalé. Na počátku si náš vzdělávací systém neuvědomil, že jsou tak inteligentní. Učitelé si vlastně mysleli, že tyto děti jsou problematické. Diagnostikovali je syndromem poruchy pozornosti (ADD), protože si mysleli, že se nedokážou soustředit. Tento problém se nyní vyjasnil: problém není v dětech, ale ve vzdělávacím systému samotném, protože ten není připravený na to, aby vyučoval takto nadané děti. Děti se zkrátka nudí pomalou rychlostí a charakterem předávání a obsahem informací. Potřebujeme se přizpůsobit na tuto úžasnou novou rasu dětí. Dejte indigovémi dítěti, které bylo označeno jako ADD nebo ADHD (syndrom poruchy pozornosti s hyperaktivitou) prostudovat něco, co ho zajímá, a uvidíte, jak to před vašima očima skvěle předvede. Je toho hodně, co se potřebujeme dozvědět, abychom umožnili velkému potenciálu těchto dětí vyjít na světlo.

     Lidem, kteří studují tyto děti, je rovněž jasné, že mají velmi zasílené psychické schopnosti. Ony dokážou doslova číst v myslích svých rodičů. Vědí, co si rodiče myslí. ............"

.....................................................

Nespavost, podrážděnost, napětí

Ještě mi nedá nenapsat toto.

Tyto děti přicházejí a žijí v době, jak už jsme si řekli, která je hodně zvláštní a vibrace kolem nás jsou poměrně vysoké. Není to klišé ani fráze, je to tak, viz Schumannova frekvence, přirozený kmitočet planety. Někdy to vyvolává neklid, podrážděnost, nesoustředěnost, citové - emoční výkyvy.

Pokud by někdo chtěl nějakým způsobem dítěti (anebo samozřejmě i sobě nebo jiného dospělému) pomoci - hodně udělá zasvěcení do Reiki. Do tradičního Reiki tak, jak jsem ho popsala v oddělení Reiki.

Ne že by dítě nebo vy byste reiki museli využít na sebeléčení nebo léčení druhých, ale zasvěcení udělá službu samo za sebe. Vyčistí a protáhne energetické dráhy  - které sice nejsou jako žíly v těle vidět, ale jsou tam, na jejich bázi funguje třeba akupunktura či akupresura - a tím je zprovozní na maximum.

Zasvěcení udělá to, že jakoby odvalí z energetického řečiště nánosy a dráhy uvolní tak, aby energie mohla lépe proudit, a to i z hlediska psychiky. V každém případě bude dítě zdravější, bude mít více využitelné energie (přirozeně bez návalů) a mělo by se i zklidnit psychicky.

.............................................................

Opsáno z diuskuze z netu - MOUDRA DĚTÍ

@@@.........cvičíme se 6 letým grafomotoriku tj. různá obtahovací cvičení, nebavilo ho to, tak říkám, tak ještě tady ta 2 kolečka...a on ..a je to důležité? říkám...jo....on - no já myslím, že není....já - no já myslím, že je....proč?....abys měl uvolněnou ruku a mohl dobře psát...a to je důležité?....ano to je důležité.. proč? ....abys mohl psát vzkazy, zapisovat si věci, co se ti líbí....a to je důležité?.....myslím, že ano....hmhm tak to se pleteš, to není vůbec důležité....a já na to: ne? a co je tedy důležité? ...důležité věci jsou neviditelné.....a já na to: aha...a co třeba...a on no třeba srdce, mami je důležité mít srdce a ne mít uvolněnou ruku...a srdce to já mám, takže už cvičit ruku nechci...."

@@@........"Některý děti jsou chytřejší, než některý dospělý." (syn,5 let) Musím uznat, že má dost pravdu...

@@@......Dcerka mě přišla ráno vzbudit s hláškou: "Mami, abysme byly šťastný, musíme jít za sluncem." :)

@@@.....Ano. Desetiletý syn dnes po dlouhém zamyšlení řekl: "Mami, řeknu ti, já bych nechtěl být dítě." Po chvilce mu došlo, co vlastně řekl, usmál se a dodal: "Zní to asi jako nesmysl, ale já to myslím doslova."

@@@......No, když 4 letý syn utrpěl u doktorky takovou hroznou věc, jako odběry krve, brečel a říkal "Já se těším až umřu a nebudou mi už nikdy brát krev! Já už chci umřít!" "Já sem nechtěl být na světě!"

Pevně doufám, že tento přístup k životním útrpám ho brzy přejde.

@@@... A tu je dokaz toho, ako automaticky niečo povieme, a ani nad tým velmi neuvažujeme....
-Syn (3r.) papal velmi pomaly, vlastne skoro nepapal.
Vravím mu: „Papaj, lebo budeš slabý ako mucha“
Zdeník chvílku premýšlal, a potom sa spýtal: „A moucha nepapá?“
Ja: „Samozrejme že papá, všetky zvieratká papajú..“
Zdeník: „A PROČ JE TEDY SLABÁ?“ (vyzerala som ako blbec..)

@@@.....moje dcera řekla:Nezáleží na penězích,ale na dobrém srdci.

@@@....Dnes jsem porvé v životě svého 4letého drzouna mírně plácla po zadku. Chvilku vykuleně koukal a pak vážně pronesl "Co to bylo? To mě bolí, to už nikdy nikomu nedělej".

Celé to bylo k smíchu, ale je to moudro jak hrom.

1. 2012
2. elektro - akupresura
3. o tvoření
4. rituál odpuštění
5. odpuštění
6. pravda
7. partnerství
8. vztahy
9. guny
10. tatvy
11. živly
12. smaragdová deska
13. P. Vítek a duchovní vývoj
14. astrál
15. dimenze
16. masáže Liberec
17. kristova modlitba
18. děti
19. čakry
20. priority
21. život
22. osud
23. zdraví
24. o smrti
25. Zasvěcení
26. karma
27. aura
28. ćakry
29. poradna
30. Rohrbachovo kompenzační kyvadlo