homeo a autopatie
CO JE HOMEOPATIE
Řadu let jsem se snažila najít prostředky pomoci při různých stavech člověka - ať duševních problémech a rozpoloženích, tak při fyzických nemocech.
Samozřejmě jsem narazila i na homeopatii, může to být tak patnáct osmnáct let zpět, to zde tento obor začínal a terapeutů bylo velmi málo. I dostupné literaury.
Časem se tento obor rozšířil a homeopatii zná kdekdo.
A "dělá" ji kdekdo a používá ji kdekdo.
A lidé jí věří, podstupují homeopatickou "léčbu"a kupují si i sami vícesložkové homeopřípravky z lékárny, jenže často jsou zklamaní, že to "nefunguje".
Proč?
Původní homeopatie byla homeopatií konstituční. Zakladatelem byla Samuel Christian Hahnemann, který prosazoval léčení pomocí podobnosti léku a obrazu pacientovy choroby. Tedy léčby podobného podobným. Tuto myšlenku léčny podobností vyřkl už Hippokrates a lékař středověku a alchymista Paracelsus.
Homeopatie vychází z přesvědčení, že je potřeba nastolit rovnováhu mezi duchem a tělem a že nejlépe si organismus člověka pomůže sám, pokud k tomu má dostupné prostředky a informace.
Teď jde o to, jak nejlépe je organismu člověka dodat.
Homeopatické přípravky jsou velmi zředěné látky, několikanásovně - až několikatisícinásobně zředěné v destilované vodě tak, že nakonec vlastně neobsahují fyzikálně ani jednu molekulu původní látky.
Jak ale mohou vůbec fungovat, ptají so odpůrci homeopatického léčení?
Hahnemann většinu přípravků tehdejší doby vyzkoušel na sobě, vyvolával ni na sobě OBRAZY NEMOCI, aby věděl, jak která látka funguje na organismus a jak se projevuje. Nevyvolal si tak ale nemoc samou, ale pouze její symptomy - obrazy nemocí a tak na sobě odzkušoval, jaké vlastnosti a účinnost má ten který přípravek. Nemohlo se mu vlastně nic stát, ale muselo to být občas velmi velmi nepříjemné. Protože některé projevy nemocí jsou prostě opravdu nepříjemné hodně. Samozřejmě měl i dobrovolníky, ale hodně pokusů provedl sám na sobě.
...........
Hlavním principem, který dal homeopatii i její jméno - je PODOBNOST.
Popisuje se, že látka, která dokáže nějakou chorobu vyvolat, dokáže její příznaky i léčit - pokud je aplikována jako vysoce ředěný a dynamizovaný homeopatický lék.
Samuel Ch. Hahnemann byl rozčarován tehdejší medicínou a snažil se nalézt cestu ke zlepšení studiem lékařských knih. V jedné našel vysvětlení antimalarického účinku kůr chininovníku “hořkou podstatou” kůry. Pochyboval o takovém vysvětlení, protože hořkých látek je mnoho a jen jedna léčí malárii. Chtěl si to ověřit sám na sobě a ačkoliv neměl malárii, požil kůru chininovníku. Pak několik dnů cítil malarické příznaky, které postupně odezněly. Tuto zkušenost zobecnil do úvahy, že účinek léčiv na organismus je obousměrný: pokud u zdravého vyvolá známky nemoci, může u nemocného s obdobnými symptomy chorobu léčit. Odtud i sám název homeopatie z řeckého homeo (podobný) a pathos (utrpení, nemoc). Zjednodušeně se zákon podobnosti popisuje sloganem "podobné se léčí podobným".
Z běžného alopatického léčení známe prostě léky - látky, které, pokud jejich užívání přeženeme, přiotrávíme se, předávkujeme a svůj organismus poškodíme. Působí na fyzikální nebo chemické úrovni, obsahují prostě fyzikální a chemické látky, které jsou měřitelné a působí na fyzické - hmotné tělo člověka. Jako příklad uvedu antibiotika, lék, který zachránil miliony lidí za těch pár desítek let, co je na světě, přesto se s ním musí nakládat velmi opatrně a dodržovat přesně uvedené dávkování.
Antibiotikum působí tím, že usmrcuje živé bakterie nebo jim brání v množení a růstu, působí tedy fyzikálně.
Homeopatika fungují úplně jinak - na bází informační.
Protože v homeopatikách není chemicky ani fyzikálně přítomna původní použitá látka, JAK tedy může homeopatický přípravek fungovat?
Neléčí, ale stimuluje organismus k samoléčení a navíc může "vyhledat" a vymazat reflex na časové stopě.
JAK SE HOMEOPATIKUM VYRÁBÍ?
Metodou tzv. potencování: nejedná se jen o ředění, ale i o "nabouchání" roztoku - udělení mechanické energie (vytvoření jakéhosi mezního stavu) - čemuž Hahnemann dal název dynamizace a celou kombinaci ředění a dynamizace pojmenoval jako potenciaci.
Ředění je nejčastěji v poměru 1:100, 1:10 nebo 1:50000 a opakuje se v několika krocích s opakovaným nařeďováním a dynamizováním roztoku. Těchto stupňovitých potenciací může být méně než deset, ale i několik tisíc. Číslo a písmeno uvedené na homeopatickém léku nám pak říkají, jak byl lék připraven - kolikrát byl potencován. 
(zdroj části textu a obrázků www.homeopatie-stuchlik.cz/homeopatie/zakladni-principy/)
A JAK HOMEOPATIKUM PŮSOBÍ?
Jak už jsme řekla, působí "pouze" informací do organismu. Píši pouze, ale pro tělo to může být naprosto rozhodující při léčbě nějakého neduhu.
Samozřejmě to závisí na tom kterém těle a také na přípravku, který jsme použili, a také na tom, jaký vlastně neduh chceme léčit.
Dá se vlastně působit na vše - na psychiku i fyzickou stránku a i na podporu třeba poúrazových nebo pooperačních stavů.
Nemůžeme při většině nemocí očekávat zázraky, ale třeba na psychiku může mít jediné podání rozhodující vliv, nebo také na alergie, fóbie a senné rýmy. (více v oddělení Člověk a život - Časová stopa). Ostatní nemoce může homeopatie výrazně podpořit a urychlit průběh léčení a také například srůstání kostí po zlomeninách nebo hojení pooperačních stavů.Na alergie a fóbie působí homeopatikum tak, že homeopatickou informací uloženou v léku se můžeme dostat až k nežádoucímu reflexu na časové stopě v minulosti a odstranit či vymazat reflex, který "nemoc" vyvolává. Jak jsem si řekli u Časové stopy, např. alergie není nemoc současné aktuální doby nemocného, ale vznikla v minulosti a zareflexovala se, uložila do naší vnitřní paměti. Tedy pokud s ní chceme hnout, lze to je tím, že se dostaneme po časové stopě vzad a vymažeme ji v okamžiku, kdy vznikla. To neumí žádný lékař běžnými dostupnými prostředky, ale umí to naše tělo a mysl - a jde tomu napomoci pomocí homeopatie či možná ještě lépe v tomto případu - autopatie.
CO JE AUTOPATIE ?
Autopatie je vlastně homeopatický přípravek připravený cíleně pro daného pacienta přímo z jeho vlastního výměšku. Možná si to leckdo může ošklivit, ale jeho použití pro konkrétního člověka pro jeho konkrétní neduh je opravdu logické a pochopitelné, nic není podobnější našemu neduhu než my sami.
Nevím, zda přímo autorem, ale propagátorem této metody u nás je Mgr. Jiří Čehovský, metoda je to nová a je vlastně s podivem, že to nikoho nenepadlo už dřív.
Sám Čehovský - přední odborník na homeo a autopaii udává, že:
"...utopatií či homeopatií lze léčit například tyto nemoci: atopický ekzém, migrény, alergie, bolesti kloubů, sklon k opakovaným infekčním onemocněním, poruchy štítné žlázy, cukrovka, astma, autismus, deprese, chronická únava, chronický zánět střev, nespavost a mnoho dalších dlouhodobých či opakovaných problémů."
Autopatický přípravek si můžeme udělat i sami doma, a nepotřebujeme k tomu nic víc než náš vlastní výměšek (většinou se používá slina, ale dost dobře jde použít i moč, slza nebo pot) a destilovanou nebo pramenitáou vodu a nové víčko od balené vody.
Pak plivneme do nového čistého víčka a ředíme, potencujeme. Přesný postup se dá najít na netu, jen je trochu obtížné se rozhodnout, jak silnou potenci roztoku vyrobit. Čím víc ředíme, tím silnější účinek preparát - roztok se snad totiž ani nedá říct - má.
Nakonec několikrát roztokem v lahvičce uhodíme o stůl - dynamizujeme ho, a to tím, že vznikne mazní stav podobného účinku jako tlesknutí, jak už jsme si vysvětlovali jinde.
Nesmí přijít do styku s kovem, mentolem ani jinými preparáty, dáme do čisté uzavíratelné skleničky, do ledničky a užíváme. Zas je to na intuici, kolikrát denně (na množství naráz vypitého roztoku nezáleží, protože je to jen jediná informace, molekuly naší sliny už chybí) užívat.
S užíváním přestaneme v okamžiku, když nastane nějaká - jakákoliv - reakce organismu.
Necháme pak samoléčící proces těla proběhnout.
Je to levné a někdy překvapivě účinné. Ne vždy, protože někdy se nám nepodaří eliminovat okolní vlivy, nebo použijeme špatnou ředící kapalinu nebo se rozhodneme pro špatnou potenci či užívání.
Za pokus to rozhodně stojí, nic s tím člověk nemůže zkazit, nemůže si ublížit.
Vhodné i pro malinké dětičky.
PROČ SE ZDÁ, ŽE NĚKDY HOMEOPATIE NEFUNGUJE?
No, ona funguje vždy, ale jde o to, jak silnou působnost potřebujeme. Je to velmi jemná a šetrná metoda k tělu, ale také působí hodně jemně.
Někdy mohou být reakce na užití bouřlivé a nepříjemné, ale za to můžeme být jen rádi, protože je vidět, že jsme postupovali dobře. většinou se objeví jen tak něco málo....jako připomínka naší nemoci.
Nesmíme ale od homeopatie očekávat zázraky na počkání ani úplné vyléčení během chvíle, zvláš´t u dlouhodobých chronických nemocí. Co se může podařit - rychle odstranit alergie a fóbie, pomoci po úrazech, ale jinak je to otázka delší doby.
Jsme zvyklí například na rychlý nástup účinků antibiotik nebo léků na bolesti, ale tdy toto působí rpstě jinak. Chce to trpělivost a vydržet. neběhat od jednoho terapeuta k druhému řka, že nic nefunguje, ale prostě dát čas a možnost nastolit samoléčíčí proces organismu..
Tradičním léčením je léčba konstituční, celostní, tedy působí se na celé tělo - perostě jako celek. V poslední době se často používá léčba symptomatická, která se hodně podobá klasické alopatické léčbě ve způsobu užití.
V konstituční léčbě záleží na stavu pacienrta jako celku, a vybrat súrávný lék je obtížné...protože berem v úvahu člověka jako celek, což je ejdině správně.
U symptomatimatiské postupujeme podle toho, Co koho trápí, tedy na rýmu použijeme prostředek na rýmu, na kašel na kašel, atd.....Tuto léčbu používají hodně lékaři zabývající se homeopatií, protože jsou prostě takto léčit zvyklí ze své alopatické praxe..
pokračování